Výběr digitální kamery

Digitální kamery natvrdo vytlačily jejich starší sestry VHS kamery. Možná ještě drastičtěji než DVD rekordéry klasická videa. Pokud tedy hodláte VHS přístroj poslat co nejdříve do světa a pořídit si moderní digitální kameru, vězte, že budete přeci jen potřebovat pár tipů, jak si vybrat co nejlépe.

Hranice začíná na 500 000 obrazových bodech

Alfou a omegou kvalitního záznamu je snímač. Pro zajištění rozumné kvality musí mít snímací čip kamery rozlišení alespoň 500 000 obrazových bodů. Další zlepšení může nabídnout snímání tříčipovou technologií, kdy je snímána každá základní barva jiným čipem. Jednočipový snímač snímek lehce rozostřuje, protože na ploše snímače jsou umístěny vedle sebe filtry pro snímání jednotlivých barevných složek. Výsledný obraz vzniká složením tří mírně posunutých bodů.

Není zoom jako zoom

Dalším parametrem, kterým se kamery mohou lišit a hlavně reklamní letáky na něj rády upozorňují, je schopnost přiblížení neboli zoom. Zde je nutné dávat velký pozor, protože ač to zní divně, není zoom jak zoom. Pro uživatele jsou důležité možnosti objektivu, tedy jak moc umí objektiv realitu přiblížit. Tyto možnosti objektivu popisuje optický zoom a u běžných kamer se pohybuje v rozmezí 10krát až 25krát.

Daleko halasněji bývá v propagačních letácích zmiňován digitální zoom, kde slovo digitální má v uživatelích starších analogových kamer vzbudit dojem, že co je digitální, je automaticky lepší. Bohužel digitální zoom dělají kamery tak, že obraz přepočítají na větší a následně oříznou. Nové detaily se však na výsledku neobjeví a při hodně velkém digitální zvětšení se záběr může stát zcela nepoužitelným.

Kam s natočeným videem

Další parametr, ve kterém se kamery liší, je způsob ukládání natočeného videa. Nejlevnější kamery označované Mini DV používají páskovou kazetu s kapacitou hodiny záznamu - hodně se podobá kazetce, která se vkládala do analogových předchůdkyň. Zápis je ale digitální, a proto jej nelze jednoduše pomocí nějaké redukce přehrát ve videu, jako to bylo možné u VHS kazet. Pokud chce uživatel video z kamery přenést, bude k tomu znovu potřebovat kameru, tentokrát jako přehrávač.

Dalším záznamovým médiem může být DVD kotouč. Digitální kamery však nepoužívají běžné DVD kotouče s průměrem dvanáct centimetrů a kapacitou videa dvě hodiny, ale menší, osmicentimetrová média s kapacitou půl hodiny. Výhody a nevýhody tohoto formátu jsou zřejmé. Omezením pro někoho může být kratší souvisle natočený záznam a výhodou skutečnost, že záznam je možné přímo přehrát v počítači nebo DVD přehrávači. Pro ty, kteří chtějí video zpracovávat v počítači je toto médium velmi vhodné.

Další kategorií jsou kamery, které video ukládají na vnitřní pevný disk. Disky mívají kapacitu od 20 do 120 GB a pojmou více než deset hodin souvislého záběru. Většina kamer se k počítači připojuje rychlým rozhraním USB 2.0 a chová se v systému jako další disk, čímž výrazně ulehčuje počítačové zpracování materiálu.

Nejnověji kamery používají pro záznam paměťové karty. Velikou výhodou jsou extrémně malé nároky na baterie a nízká hmotnost. Pro cestovatele do odlehlých krajů proto může být taková digikamera jedinou přijatelnou alternativou. Zdroj rady-testy.cz.