3D technologie

Na českém trhu jsou dva typy 3D televize. Jeden typ je založen na3D plazmové technologii a druhý na 3D LCD technologii. Zatímco u plazmy nedochází ke změně obrazu z jakéhokoliv úhlu, z kterého televizor sledujete, u LCD dochází poměrně rychle k poklesu kontrastu, zesvětlení černé a změně podání barev.

3D zobrazovací technologie

Anaglyf

Projekce typu Anaglyf je jednou z nejvíce rozšířených metod, jak lze zobrazit 3D prostorové obrázky a film. Stačí pouze brýle, které jsou vybavené jednou červenou a jednou modrou (někdy zelenou očnicí). Levá očnice je vždy zabarvena červeným filtrem. Pravá očnice je zabarvena modrým (někdy zeleným filtrem).

Pasivní 3D projekce

Pasivní 3D projekce je založena na brýlích, které mají v polarizační filtry. Jedna očnice propouští pouze světlo kmitající v horizontální rovině druhá očnice propouští pouze světlo kmitající ve vertikální rovině.

Na projekční plochu se promítají dva obrazy, před každým projektorem je upevněn polarizační filtr. Na jednom projektoru je horizontální a na druhém vertikální filtr.

Projekční plocha, je vyrobena ze speciálního materiálu a opatřena povrchem, který zachová polarizaci dopadajícího světla. Do každého oka pronikne (díky polarizačním filtrům v očnicích) pouze příslušný obraz. Tento systém využívá IMAX v Praze na Flóře.

Aktivní 3D projekce

Základem technologie jen jeden projektor nebo monitor. Střídavě jsou promítány obrazy pro levé a pravé oko. Frekvence střídání obrazů by měla dosahovat hodnoty 120Hz. Během jedné sekundy je tak promítnuto 60 obrazů pro každé oko.

Divák potřebuje speciální brýle. Ty jsou synchronizovány se zobrazovacím zařízením a střídavě zatmívají levé a pravé oko ve stejné frekvenci. Elektronické brýle diváka se dálkově synchronizují se zdrojem vysílání (pomocí IrDA paprsku nebo kabelem).

Výsledkem je, že každý lichý snímek vidí divák jedním okem a každý sudý okem druhým.

3D autostereoskopický monitor

Je to jediná metoda, která nevyžaduje použití speciálních brýlí. Zobrazovacím zařízením je typicky LCD monitor. Na jeho povrchu je umístěna speciální fólie, která je hlavní součástí celého systému. Fólie láme směr obrazu. Liché sloupce pixelů jsou lámány jedním směrem, sudé druhým směrem. Jedno oko tak získá liché sloupce obrazu, druhé sudé. Každé uvidí jiný obraz a mozek už se postará o dojem prostorového vidění.

Nevýhoda je, že uživatel získá dojem 3D obrazu jen v určité, předem dané, pozici vůči displeji.

Jak sledovat 3D

Vzdálenost od obrazovky by měla být zhruba čtyřnásobek výšky obrazovky, případně méně. Obrazovka by při sledování 3D měla vyplňovat větší část zorného pole diváka. 3D efekt s rostoucí vzdáleností nemizí, ale je méně působivý.

Divák by měl sedět, dívání na 3D vleže na boku může způsobit maximálně bolest hlavy (mozek se snaží interpretovat pro něj nesmyslně rozložený prostor). U testovaných brýlí došlo navíc k zatmavení obrazu.

Pozorovací úhel není nijak dramaticky úzký, ale nejlepší 3D vjem je přímo před obrazovkou. Naproti televizi umístěná sedačka se čtveřicí diváků bude mít pohled optimální. Křeslo na boku již méně. Pozor na druhé řady, brýle musí být v přímé viditelnosti se spodním rámečkem televizoru - kvůli optické synchronizaci. Diváci můžou sledovat 3D televizi i s dioptrickými brýlemi. Zdroj technet.idnes.cz.